… NAKONEC VŠE DOBŘE DOPADLO.
Už ráno bylo jiné než ostatní dny. Ale důvod byl radostný, plný těšení a očekávání nových zážitků. Ten den jsme se s dětmi (3-5ti leté) vypravili na celodenní výlet za poznáním.
Sbalili jsme batůžky, svačinu a nastoupili do autobusu. Cestou jsme si povídali o tom, co bychom mohli vidět na farmě, která byla naším cílem a také si připomínali názvy měst, kterými jsme projížděli. Najednou naši idylickou cestu přerušily zvláštní výstražné zvuky v autobusu. Asi už byl unavený, protože ani po několikerém nastartování se nehnul z místa a to 15 km před cílem. A aby toho nebylo málo, tak v místě, kde byla jen svodidla, velký svah a pod ním pole. Žádná cestička ani louka-prostě nic, kde by mohly děti počkat třičtvrtě hodiny na další autobus. Takže provizorium: Svačina místo na ranči proběhla v autobuse a poté opatrná „evakuace“ za svodidla a usazení na svahu. Mezitím jsme telefonicky požádali p. ředitelku, zda by se nepokusila zajistit autobus v Kopřivnici, což se jí povedlo. A tak jsme se brzy přestěhovali se všemi věcmi do jiného autobusu a zanedlouho dojeli do cíle. Tam se nám vše vynahradilo. V krásné přírodě si děti prohlédly různé druhy domácích zvířat-zakrslé kozičky, koníky, prasátka, králíky… a také v mini Zoo-klokany, pštrosy, surikaty, nádherné pávy… Projeli se na poníkovi, zvířátka mohly samy krmit a některá si i pohladit.
A že v přírodě na čerstvém vzduchu nejlépe chutná, o tom jsme se mohli přesvědčit, když si děti přidávaly oběd, který nám na ranči přichystali. Na rozloučenou dětem ještě pan majitel „pustil“ bublinky a my se vydali na zpáteční cestu, plní krásných dojmů a příjemně unaveni, náhradním autobusem, který mezitím za námi dojel. Takže „Konec dobrý-všechno dobré“ (…ale přiznám se, že to byly trochu nervy s těmi „mrňaty“ u silnice, kde jezdí kamiony… ještě, že máme tak super kolektiv: „Děvčata, děkuji!“)
p. uč. Janková Svatava, MŠ Okružní
